Malá malířská satori

Během 14 dnů strávených vesměs malováním jsem měl dost času přemýšlet o tom, co vlastně malování je. Co to se mnou dělá, když maluji? Co se děje s mojí myslí? Co to dělá s divákem, když se pak na to dívá?

Pokud umíte anglicky a máte rádi složitější, hlubší přednášky, tak se podívejte na videa na konci článku o tom, jak lidský mozek zpracovává zrakové vjemy a symbolické jazyky. Zmiňuji je proto, že mě v mém přemýšlení ovlivnila a během meditačního dne na útesech jsem si na ně několikrát vzpomněl.

Tenhle článek bude více teoretický, ale naředím ho i pár obrazy, ať je alespoň na co koukat 🙂 … to pro ty, kdo nestíhají číst a přemýšlet zároveň.

Já, moře a stojan přivázaný k batohu, aby neuletěl

Obraz jako vizuální jazyk

Jazyk je způsob, jak přenést myšlenku z jedné hlavy do jiné hlavy. A ta myšlenka nemusí být nutně omezená jen na slovní vyjádření. Myšlenkou, kterou chcete zachytit a sdělit, může být i pocit, nálada nebo vjem. To, jak na vás nějaké místo nebo věc působí, co to ve vás otevře za asociace. To všechno se dá částečně zachytit a předat. Hudebníci to předávají v podobě melodií, básníci to umí slovy a malíři to zkouší barvou. To všechno jsou jazyky.

Zajímavá věc je, že ve chvíli, kdy chcete napsat báseň nebo obraz, tak se na to musíte vnitřně naladit. Řekl bych, že je to stav podobný meditaci, alespoň já to tak mívám. Čisté soustředění a mysl, která je plná i prázdná zároveň. Prázdná od rozptylujících starostí, shonu, povinností a balvanu “všeho toho, co se musí zařídit”. Prázdná od toho, jestli se to povede nebo ne. Důležitý je ten proces.

Když maluji, tak se vlastně hodně a dlouze dívám. Vnímám. A pak to navnímané svým štětcem převyprávím. Já sám jsem v tu chvíli zároveň divák i malíř a do obrazu pouštím to, co je v mé mysli a v mém srdci. Je to způsob, jak vést pozornost. Svoji, a pak i divákovu. Ale vlastně hlavně svoji, na nějakého diváka není při malování vůbec čas.

Úspornost

Myšlenka, která se mi při malování opakovaně vracela, byla, jak se vyjádřit co nejstručněji. Jak se dostat až k samotné esenci a tu chytit. Esence je to, co vás zasáhne, rozechvěje, něco to s vámi udělá, i když třeba ani nevíte, co to je. Je to jako s ženami – někdy se mi okamžitě rozbuší srdce a vlastně ani nevím proč. Respektive hlava to ještě neví, ale srdce a tělo už jo, jinak by tak nebláznily. A esence té ženy je to, co způsobuje mé bušení srdce. S malováním je to stejné. Chci, aby tam bylo jen to esenciální, všechno ostatní je navíc.

Určitě na to existuje nějaké japonské slovo, které to skvěle vystihuje. Ale já ho neznám. Vlastně ani nevím, jak má obraz vypadat, ale vím, jak má působit. Chci předat ten silný vjem, který se stal impulzem. Předat to rozechvění. Být slyšet.

Zahrada hojnosti (Detail)

Hledání

Pořád se učím malovat. Do Bretaně jsem si vzal kupu malých pláten 20*25 cm. Myšlenka byla taková, že jednak mi je nebude shazovat vítr i se stojanem, ale hlavně je to malá plocha. Takže ideální na různé experimenty a zkoušení, co funguje a co ne. Můžu jich za den pomalovat několik, a protože jsou levná a rychlá, tak mě absolutně netrápí spotřeba barev nebo času. Takže ideální pro osvobození mysli 🙂

A navíc si myslím, že co vypadá dobře na malé ploše, může na velké ploše působit monumentálně. A to mě dost láká :P. Předposlední den, kdy se konečně rozbouřilo moře, mě políbila slaná múza. Všechno to vlnobití a satori se přetavily do malého náčrtku, ve kterém je všechno.

Sousedův dvorek (Detail)

Hledání skicou

Osvědčilo se mi dělat si před každým obrazem několik vyhledávacích skic. Zdůraznil bych to slovo “vyhledávací”. To, že mě námět zaujal, to už vím, jinak bych se do něho nepustil. Hledám spíše, jak to, co mě zaujalo, vhodně umístit, aby to zaujalo i na výsledném obraze. Aby tam byla obsažena ta nálada, napětí, světlo, klid nebo cokoliv jiného, co mě zasáhlo.

Důležitost pohybu

Tohle zní na první pohled, jakože to k malování nepatří. Ale jakoukoliv mentální práci (a k ní malování patří) je dobré vyvažovat pohybem. Rozproudíte si krev, mozek se znovu probudí a do těla se vyplaví endorfiny. Za sebe můžu říct, že po běhaní se cítím vždy o hodně líp. Navíc je to skvělý způsob, jak rychle navštívit více míst a vybrat si, kam se ten den vypravím malovat. Svět se na chvíli zmenší a všechno je blíž.

Doporučuji na tohle téma skvělou knihu – Spark. Je to o vztahu mozku a aerobního cvičení. Během čtení budete mít nutkání ji položit a jít ven běhat 🙂

Spark, obálka knihy

Galerie

Vystavené obrazy je možné zakoupit.

Potrava pro mysl

Dvě přednášky o jazyk, zrakovém vnímání, symbolech a strojovém učení. Malování se to přímo netýká, ale ovlivnili mě v mém přemýšlení. Ashi Krishnan je programátor/ka s velkým přehledem. Není to vůbec o umění, je to poměrně abstraktní a důkladné, ale stojí to za to.

Living Things
Learning from machines

Co dál číst?

Tenhle článek je druhý ze série o pobytu v Bretani 2019. První část si přečtěte zde. Bretaň měl mimojiné hodně rád i Monet.

Co si k tomu pustit?

Fakt hezká píseň. Klidná, lehce smutná, ale tak příjemná na poslech. Proč tak často, když objevím skvělou hudbu, zjistím, že je ze 70. let? Jmenuje se Be thankful for you got – buď vděčný za to, co máš.

Aby vám nic neuniklo, můžete si přihlásit se k odběru novinek. Slibuji, že nebudu posílat žádný spam.

Dejte vědět svým přátelům, jaké pěkné obrázky jste našliShare on Facebook
Facebook
Share on Tumblr
Tumblr
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on Google+
Google+
Pin on Pinterest
Pinterest
Share on LinkedIn
Linkedin
Buffer this page
Buffer

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


CAPTCHA Image
Reload Image