Už několik týdnů kroužím kolem sepsání článku na tohle téma, což je pro mě indikátor toho, že to je důležité téma, které chce být vysloveno, i když mně osobně se do toho až tolik nechce. Přeci jen je to odhalující. Na druhou stranu je to téma šťavnaté, každý si ho více či méně řešíme a i mně dost pomohlo vyslechnout si sdílení někoho druhého. Tak třeba to inspiruje i vás, to bych byl rád 🙂
Před několika měsíci jsem byl na mužském kruhu, kde jeden muž sdílel, jak se naučil rozhodovat se, jak se bude v dané situaci cítit. Jestli chce být rozzlobený, nebo naopak raději empatický a naslouchající. Postupně si díky tomu uvědomil, že v některých chvílích za něho rozhoduje jeho chtíč a odložil ho. Udělalo to na mě hluboký dojem a v tu chvíli jsem se rozhodl, že tohle chci ve svém životě také. Cítil jsem za tím tu jeho vnitřní svobodu, nadhled, sebeuvědomění a sebekontrolu.
Když jsem druhý den ráno přišel domů, tak jsem si zablokoval přístup na porno stránky, takže se teď v prohlížeči jeví jako offline. (Návod, jak to udělat na konci článku). Do té doby se postupně ze sledování porna stal téměř denní zvyk, prokrastinační zvyk, jak “relaxovat” nebo jak si “dobít energii”. Ve skutečnosti to ale žádnou energii nedobíjí, je to iluze, veškerá energie, která tímhle způsobem v těle vznikne se dožaduje vybití. Je to spíše přetlak, který chce ven, než nějaká kultivace energie a její rozvádění po těle. To v tom nastavení mysli není dost dobře možné.
Co se tím změnilo?
Logicky se nabízí otázka, jestli mi porno chybí. Překvapivě ne. Jsou to už asi 3 měsíce a vůbec toho nelituji. Samozřejmě, že pokušení občas přijde, ale touha po vnitřní svobodě je pro mě silnější. Sexuální fantazie stále mám, jako ostatně všichni, ale jednak se snížila jejich frekvence a jednak nad nimi mám větší nadhled. Cítím větší vnitřní prostor, ve kterém se můžu rozhlédnout a rozhodnout se, jak se chci zachovat.
Vnímám, že chtíč je zrádný tím, že nasazuje před oči (a srdce) určitý druh filtru, který zkresluje vnímání a prožívání. Už pak nevidím druhého člověka takového, jaký je, ale jako projekci vlastní touhy. Je pak velmi snadné přehlédnout nějakou charakterovou vlastnost, která by později ve vztahu překážela, protože se nedívám na člověka, ale hledám způsob, jak si splnit svůj chtíč. Celé setkání je tím zabarvené, a často si toho nejsme vědomi, děje se to na podvědomé úrovni.
Když se dívám na druhého člověka skrze svůj chtíč, tak tím vytvářím určitý tlak. Tlak na to, jak se má chovat, jak má setkání probíhat, co a jak se má odehrát, abych byl spokojený. Což zároveň vytváří i tlak na mě samotného skrze neustálé hodnocení aktuálního okamžiku. Posunuje to prožívání ze srdce do hlavy a umenšuje prostor pro jemné naladění se na to, jaké máme potřeby právě teď.
Ano, porno může i inspirovat, rozšířit nám obzory toho, co se dá dělat, jak a kde se to dá dělat. Jaké hračky a oblečky můžu používat, jaké role a příběhy můžu prožívat. Ale také to může být jako rozdmýchávání ohně, který pak dominuje a přehluší jemnější signály.
Potřeby skryté za touhou
Za každou sexuální touhou je skrytá nějaká niterná zranitelná potřeba. Potřeba intimity, naprostého přijetí, potřeba být viděn ve své zranitelnosti, potřeba odevzdání se druhému, potřeba braní si, potřeba péče a kontaktu, dobrodružství, objevování, experimentování, potřeba novosti a svěžesti, touha cítit se naprosto naživu, potřeba ponoření se do přítomného okamžiku, až zmizí plynutí času, potřeba rozkoše nabíjející každou buňku v těle živoucí, pulzující energií, kterou si odneseme do dalších dnů. Problém je, když porno přehluší tyhle jemnější signály a pak vnímáme jen “touhu se udělat”. Zploští to prožívání a z orgasmu se stane cíl, který se musí splnit, a když se nesplní, tak je to “neuspokojivé”. Ale neuspokojivé to je vlastně i tak, pokud nejsou naplněné ty hlubší potřeby.
Technické instrukce
Pokud se pro vás stal ze sledování porna zvyk, tak pouhé rozhodnutí už se na něj nedívat nemusí být dostatečné. V mysli jsou vyježděné koleje zvyku, který se automaticky spustí, když nastane nějaká situace. Někdy stačí jen myšlenka “teď bych se rád podíval” a už za minutu se přistihnete, že se díváte. Zvyk se děje tak rychle, že tam už není ten prostor pro rozhodování.
Proto je dobré si vytvořit nějakou dostatečně zdržující překážku, která nás donutí se rozmyslet. Fakt to chci? Nebo to jen znamená, že jsem už moc dlouho u počítače a mysl potřebuje rozptýlení, ale na jiný způsob není zvyklá?
Nastavení DNS záznamů ve Windows
Když to zjednoduším, tak každá webová stránka “bydlí” na konkrétní IP adrese. Je to vlastně dlouhý seznam párových záznamů, kde v prvním sloupci je webová adresa, a v druhém sloupci je IP adresa. Když zadáte do prohlížeče webovou adresu, tak se prohlížeč podívá, na jakou IP adresu má přistoupit.
Každý operační systém má navíc lokální DNS tabulku, kde je možné si přidávat vlastní záznamy, které fungují jen třeba v rámci lokální firemní sítě. No, a toho právě můžeme jednoduše využít pro blokaci, stačí pro danou adresu nastavit neexistující IP a prohlížeč už nebude schopný daný web načíst, protože ho hledá na neexistující adrese.
Postup
- Otevřete textový editor v administrátorském režimu. To je důležité, v normálním režimu vám Windows nedovolí editovat systémové nastavení.
- V něm pak otevřete soubor C://Windows/System32/drivers/etc/hosts.
- Pro každý web, který chcete zablokovat, přidejte řádek ve formátu IP Adresa (tabelátor) adresa webu.
- Například takto: 127.0.0.1 pornhub.com.
- Možná bude nutné restartovat počítač, občas si prohlížeč pamatuje starou funkční IP adresu, i když jste ji v etc/hosts souboru změnili.
Podcast
S kamarádem jsme na téma porna natočili podcast v angličtině. Můžete si ho poslechnout na Spotify.
Jak to máte vy?
Zajímá mě, jak tohle téma vnímáte a prožíváte vy. Pokud chcete, podělte se v komentáři pod článkem. Komentáře jsou nastavené tak, že je nejprve musím schválit, než se ukážou veřejně. To se dá využít i na to, pokud si přejete mi pouze napsat. Když v úvodu uvedete, že nechcete komentář zveřejnit, tak zůstane skrytý.
Taky jsem tohle téma dost řešil, na porno jsem se třeba nedíval rok, nechybělo mi a pak zas třeba nějakej čas skoro každej den. Pak mi přišlo, že už je to závislost, tak jsem toho zase nechal.
Nějak se to vyvíjí dál, občas se podívám, někdy je to nuda, jindy fajn.
Za mě žádnej ortodox nikam nevede, podobně jako závislost na čemkoli. Podobně jako dát si jednou za čas jointa může být osvobozující a inspirativní a pokud budu potřebovat hulit každý den, bude to přesně naopak.
Jediný závěr co můžu s klidem napsat, že self-pleasuring je intenzivnější a celkově lepší bez porna. Těžko se dostávat do stavu vyššího vnímání, pokud se nesoustředím na sebe, ale na nějakou třetí více či méně něco hrající osobu.