Skicu k moji první litografii jsem kreslil na konci července, v době nástupu veder. Vystoupal jsem zrovna na Pláně pod Ještědem, slunce žhnulo a pot ze mně jen lil. Abych toho tepla neměl málo, tak jediný pořádný výhled byl samozřejmě zprostřed louky na jižní stráni. Takže přímo v té největší výhni. Udělal jsem si pár náčrtků pro celkovou kompozici a barevný dojem a mazal jsem do stínu. Náčrtek pak posloužil jako pocitový základ pro můj první pokus s litografií. Velký dík Štefanu Škapíkovi za pomoc a Pepovi Vaníčkovi za domluvení. (Pepovy obrazy si určitě prohlédněte, oproti mě je má hodně precizní :P)
Litografie je hodně jiný přístup než na jaký jsem zvyklý a i výsledek je pro mě dost netypický. Výhoda litografie je v tom, že kresba na kámen je stejně přirozená jako na papír, jen to maličko víc “drhne”. Nezvyklé ale je, kolik času to zabere. Namíchat tiskařskou barvu, natřít kámen (po každém tisku znovu), namočit kámen. Předtím ho ještě napatlat zředěnou kyselinou a den počkat. (Sám bych to nedal, je to docela alchymie.) Během tisku zkouším různé barevné varianty a protože část původní barvy zůstává na kameni a na válcích, tak je barevná změna pozvolná. Projeví se třeba až po 2-3 tiscích. A vždy se tiskne jen jednou barvou najednou, takže udělat vícebarevný obrázek je záležitost na několik večerů. (Pokud máte tiskařskou mašinu velikosti malého auta doma, tak to zvládnete rychleji.) Je to vždycky trochu nejistota a překvapení, jak to nakonec dopadne. Ale celkově z toho mám radost 🙂
Kdybych nevěděl, že jsem ty tisky dělal já, tak bych to do sebe vůbec neřekl. Doufám, že se mi to podaří v dohledné době zase zopakovat. Pokud víte o někom, kdo má k dispozici vybavení na litografii, dejte mi prosím vědět. Takový kontakt je velmi cenný.
Nejprve je potřeba udělat první náčrtky mastnou tužkou na kámen. Je to jemnozrnný vápenec, překvapivě příjemný na dotek, v podstatě je téměř hebký. Já vím, zní to divně – “hebký kámen”, ale nenapadá mě jiný výraz. Možná tak ještě “sametový”. Ale člověk se s ním nesmí moc mazlit, jinak na něm zůstanou mastné otisky a ty se pak dostanou do tisku. Takže bacha! A litografických kamenů je málo. Po každém dokončeném tisku se musí trochu zbrousit, takže časem nezbydou žádné. Třeba pak někdo vymyslí nějakou náhražku a zbohatne na tom, jako kdysi s ultramarínem.
Takhle vypadá první tisk. Ještě v tom poznávám svůj rukopis 🙂 S přibývajícími vrstvami to postupně získává jemné barvy a přelivy. Baví mě sledovat Štefana, jak operuje s tiskařským strojem. Je to nádherný kus starého železa (v tom dobrém). Precizní starý stroj, dlouhý jako osobní auto, vysoký zhruba jako stůl. Váží to prý asi 2 tuny, takže do paneláku si to fakt nedám.
Podívejte se, jak stroj pracuje. Není to nádherný? 🙂 Na videu je dobře vidět, jak Štefan kámen během tisku navlhčuje. Je to proto, aby se na kámen nepřilepila barva v místě, kde ji má odpuzovat. Více na wikipedii.
Celkově to byl proces na několik týdnů, protože jsme se zkrátka častěji nepotkali. Tak mám radost, že už je to konečně hotové a obrazy mám doma. Rozložil jsem si je v obýváku na zem, abych si mohl porovnat rozdíly mezi nimi. Každý tisk je originál a v jednotlivých odstínech se liší. Je to trochu vidět i na té fotce. Pokud máte o nějaký zájem, napište mi a dohodneme se. Chystám je na prodej.
Přidávám ještě jeden dosud nepublikovaný obraz kreslený pastelem přímo v plenéru, pro porovnání odlišných stylů. Je to třešňový sad v Rozstání, třešně zrovna zrály a nesnesitelná vedra byla ještě neznámou budoucností. Ten den jsem si bláhově říkal, že je pěkný horko. To jsem netušil, co nás čeká za měsíc…
Kam dál?
Můžete si prohlédnout celou galerii maleb. Neotravuji tam s žádnými nudnými texty, jsou tam jen samé nudné obrázky 🙂 Tak si je užijte.
Nebo se podívejte na “figurální kaligrafii” 🙂 Jsou to parádní obrázky a pokud se vám líbí, rád vám nějaký daruji za peníze. Případně zatím nejčtenější článek 7 zvyků úspěšných malířů nebo přepis inspirativního rozhovoru se Stevem Hustonem.
Hudební bonus
Protože bylo během srpna fakt pekelný vedro, tak se sluší něco ledového na ochlazení. Takže Lindsey Stirling v ledovém zámku. Přeji příjemný poslech
