Harcovské koleje

Obraz je z listopadu 2017, poslední malba, na které jsem dělal ještě ve starém bytě. Takové rozloučení s krásným výhledem na kopce, který jsem měl z okna ložnice. Těším se, až si ho zarámuji a pověsím. Je to první z maleb, kdy jsem cítil, že se něco v mém stylu mění. Takže i když na něm vidím jisté technické chyby (o kterých teď už vím, jak se jich vyvarovat), tak má svoje kouzlo. Pomalu se mi také mění barevná paleta. Začínal jsem divokými barvami s vysokým kontrastem a postupně barevnost minimalizuji až na 2-3 hlavní odstíny a jejich kombinace. Obraz pak působí kompaktněji. Co se ale ještě potřebuji naučit, je, jak dostat do obrazu více pocitu prostorové hloubky. Zvýraznit jednotlivá pásma a správně namíchat poměr téměř abstraktních ploch a přesných detailů. Nechat divákovi dostatek prostoru pro imaginaci a domýšlení si svých vlastních interpretací, nechat ho vstoupit do obrazu a vmíchat  do něj svoje vlastní vzpomínky a pocity. To je podle mě to, co nás do obrazů vtahuje: ne tolik technická preciznost (i když ta je také důležitá), ale právě ta jemná neurčitost, která nechává prostor pro fantazii. Tak to se teď učím.

PS: Nezapomeňte si dole vyzvednout hudební bonus od Lyle Mays.

Ty velké bílé budovy jsou harcovské koleje, vzadu na kopci je vidět okraj Wolkeráku.

Jak obraz vnikal

Vzhledem k tomu, že jsem obraz maloval v listopadu, byla už příliš velká zima na to malovat venku a prostor v ložnici neumožňoval dostatečný rozmach. Navíc jak se v zimě nespravedlivě brzy stmívá, tak bych ho ani nemohl dokončit podle výhledu z okna. Musel jsem tedy pracovat z fotky, ač to dělám nerad.

Začínáme
pracovní nepořádek 🙂
Téměř hotovo. Maluji na koberci pokrytém igelitem

Lyle Mays je nedoceněný hudební bůh. Jeho hudbu prostě chceš poslouchat. V zelené figuře jsem psal o tom, že v hudbě od Pat Metheny Group cítím matematickou eleganci a prostor. Není to náhoda, Lyle Mays je renesanční muž s širokými zájmy od architektury, přes matematiku, šachy až po hudbu. V současnosti pracuje jako software manager. V jeho hudbě jsem často cítil prostor, který se rozpínal jako krajina. On ten darebák je vlastně architekt 🙂

Dejte vědět svým přátelům, jaké pěkné obrázky jste našliShare on Facebook
Facebook
Share on Tumblr
Tumblr
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on Google+
Google+
Pin on Pinterest
Pinterest
Share on LinkedIn
Linkedin
Buffer this page
Buffer

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


CAPTCHA Image
Reload Image