Obrázky z Gruzie 2016

V říjnu 2016 jsem jel s bráchou a sestrou na týden do Gruzie. Týden je ale dost krátká doba, takže to byla spíše taková malá ochutnávka, toho co Gruzie nabízí. Celkový dojem je „smíšené pocity“. Je to krásná země s ošklivými městy, alespoň ty, co jsem viděl převážně moc pěkné nebyli.

Gruzie nabízí velmi rozmanité scenérie, jsou tu vysoké hory, moře i pouště, vinice a čajové plantáže.

Co se mi líbilo

Pohostinní a milí lidé – když jsem seděl na terásce a kreslil si okolní lidi, dostal jsem zadarmo pití – gin s tonikem. V jazzové kavárně jsem zase vyměnil portrét za 2 skleničky jejich výborného vína :) V metru v Tbillisi jsem měl na zádech krosnu a obtěžoval jí ostatní cestující. Vypadalo to, že se nikdo nezlobí, což mě překvapilo.

Příroda – úchvatná, krásné scenérie, inspirující a divoká. Počasí bylo velmi proměnlivé, v horách se měnilo i během minuty, bylo úžasné to sledovat. Výhledy z a kolem Kazbeki jsou boží.

Místní víno – ochutnal jsem jen trochu, ale bylo dost dobré

Gruzínky – vesměs velmi krásné :) Bohužel nemám žádnou vyfocenou, tak mi musíte věřit :)

Co se mi nelíbilo

Veřejné záchodky – záchody na turecký způsob mi nevadí, je to dokonce přirozenější než ty evropské sedací, co mi ale vadilo byla absence hygieny. Smrad, hnus, špína, chybějící dveře, chybějící papír, nefungující světlo a za to se prosím pěkně platí.

Maršutka – místní obdoba minibusu, v podstatě předělaná dodávka. Dost záleží na štěstí, jestli trefíte auto v dobrém stavu nebo nějaký starý krám. Také dost záleží na tom, kam si sednete. Vyklápěcí sedačky jsou ztělesněné zlo. Jsou malé, nepohodlné a po několikahodinové jízdě budete naprosto rozlámaný. U taxikářů je to podobné – záleží koho zrovna chytnete. Náš první taxík v jednu v noci byl nejlepší, naopak ten poslední, když jsme jeli na letiště byl naprosto neuvěřitelný dědek s autem, ve kterém nefungovali žádné budíky :)

Co mě překvapilo

Absence mladých lidí – nejdříve jsme to připisovali tomu, že je ještě školní rok, tak jsou asi ve škole. Jenže ani večer to nebylo o moc lepší. Mladých lidí bylo překvapivě málo a malých dětí ještě míň. Jasně, za týden není možné toho vidět dost, aby si člověk udělal nějaký hlubší obrázek. Po příjezdu do Prahy jsem si dohledal demografické složení Gruzie a moje podezření se potvrdilo. Gruzie patří mezi země s nejvyšší emigrací na světě. Během 10 let odešlo ze země kolem 1 milionů lidí, to odpovídá 20% populace. To je citelná ztráta a je hodně znát. Je tam dost opuštěných domů nebo ještě zachovalých a na prodej.

Krávy na ulicích – narazíte na ně i na okrajích velkých měst. Pokojně se pasou na krátké trávě u silnice nebo na zarostlých místech mezi domy. Také je tu dost toulavých psů, ale jsou krotký a spíše bojácní. Pokud je neodeženete, možná se k vám přidají a budou vám dělat společnost po velkou část dne. Netuším, co jedí, nikdy jsem je neviděl něco jíst :) (my jsme jim nic nedávali)

kazbegi-pohled-na-hory shinaighi-1 shinaighi-2 shinaighi-3 shinaighi-4 tbillisi-david-adam-koncert-v-cafe-warsava tbillisi-malirka

Dejte vědět svým přátelům, jaké pěkné obrázky jste našliShare on FacebookShare on TumblrTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestShare on LinkedInBuffer this page