Nápad na tenhle obrázek vznikl na koupališti ve Vratislavicích. Kdo to tam neznáte, tak je to malé koupaliště v údolí. Je obehnané železným plotem, za kterým jsou louky a les. Když jsem plaval, díval jsem se přímo do lesa, který v kontrastu s průzračnou vodou vypadal velmi temně. Téměř jako těžká deka nebo vytěsněná temnota obehnaná zdí. Nemůžeš k ní přijít, ale stejně ji tak nějak cítíš. Je v tobě.

Na druhé straně železného plotu si hráli děti na prolejzačkách. Slunce si hrálo na vlnách a dělalo zlaté odlesky na dně bazénu. Při každém tempu moje ruce vypadali, jako by se natahovali k těm hrajícím si dětem na druhém břehu. Připadalo mi to jako docela symbolický příběh, tak jsem si udělal rychlý nákres tužkou pro zachycení nápadu. Později večer jsem to pak překreslil barvama zpaměti.

Jsou to 2 samostatné obrázky, ale patří k sobě.

Co se techniky týče, tak jsem spokojený jen s tím obrázkem lesa. Bazén a ruce jsou takové… ehm… no, ne moc povedené.