V polovině listopadu 2021 jsem v Liberci svolal první taneční setkání Ecstatic dance a od té doby se dějí věci 🙂 Chci posdílet, co vlastně se mnou tanec dělá a jak to vnitřně prožívám. Třeba vás to k něčemu inspiruje…
Jak to začalo?
Někdy na začátku léta jsem byl na semináři s Andrewem Barnesem, kde se mimo jiné hodně tančilo. Tanec se tam využíval jako cesta, jak být více v těle a jak více vnímat, co se děje uvnitř, naladit se na svoje srdce. Jedna z účastnic mi dala během zpětné vazby “domácí úkol” tancovat si sám pro sebe. Se mnou to zarezonovalo a asi dva měsíce jsem si doma pravidelně tancoval. Pak sousedům došla trpělivost, bydlím totiž v paneláku a má to svoje omezení 🙂 .
Pak jsem byl několikrát na velikých Ecstatic dance setkáních v Praze, kde bylo přes 100 lidí, ale byla to na mě poněkud masová atmosféra. Když jsem pak byl v Říčanech na tanci s Guyem Barringtonem, kde nás bylo kolem 20 a bylo to vedené více na propojení, věděl jsem, že tohle chci mít i v Liberci.
S Guyem jsme se domluvili, sehnal jsem prostor, svolal jsem první setkání a pak už se to rozjelo samospádem. Na první akci přišli vesměs lidé, které jsem osobně pozval plus jejich kamarádi. Pak se to už šířilo organicky.
Tanec zevnitř
Rozdíl mezi klasickým tancem, kde jsou předepsané kroky, a Ecstatic dance je v tom, že je zaměřený dovnitř. Není to párový tanec, i když se občas páry nebo skupinky tvoří. Je to o tom ponořit se do sebe a naladit se na svoje srdce. Velmi často trávíme svůj život v hlavě přemýšlením, starostmi, prací a zapomínáme prožívat. Potřebujeme ale obojí.
Často tančím první část se zavřenýma očima, jen sám se sebou. Dám si ruku na srdce a nechám se vést. Vyplaví se různé emoce. Ono se to těžko popisuje, protože je to hlavně neverbální proces, spíše se naciťuji, než že bych něco promýšlel.
Dlouho jsem si v sobě nesl nepříjemnou vzpomínku na taneční na gymplu. Cítil jsem se tam jako dřevo, tančil jsem prkenně a byl jsem ustrašený, že zase někomu šlápnu na nohu nebo zkazím kroky. Rozhodně jsem si to neužíval, byl to pro mě dost stres. Takže když jsem se k tanci vrátil, tak mi nějakou dobu trvalo se tímhle blokem propracovat. Zlomový moment pro mě byl na semináři s Barnesem, kdy jsem tancoval v ženské energii pro ženy, které jen seděly a s plnou pozorností se dívaly. Nikdy jsem se necítil tak obnažený a zranitelný jako v tu chvíli. Bylo úplně jedno, že jsem oblečený, připadal jsem si nahý až na kost a celý jsem se zpotil. Ale bylo to zároveň léčivé a můj blok se začal rozpouštět. Byl to pro mě jeden ze zásadních momentů loňského roku.
Takže chápu lidi, pro které je těžké se do tance uvolnit. Spoustu z nás si nese na zádech krosnu sraček a s tím se tancuje blbě. Tak vás chci povzbudit, že to jde, tu krosnu postupně vysypávat, až se časem transformuje na něco úplně jiného.
Zkuste třeba tip, který jsem se naučil od Petry Joklové (mimochodem Petra má taky skvělý taneční semináře, doporučuji). Je to taková její rozcvička. Jde o to, že přesunete pozornost na konkrétní část těla a tančíte s ní, třeba jen zápěstím nebo loktem. Postupně pomalu přesouváte pozornost z jedné části těla na druhou a zvete je do tance. Přidává se druhé zápěstí, pak druhý loket, koleno, kotník, kyčle, druhá noha, ramena… Záměr je, aby se všechno v těle hýbalo. Hlava to přestane stíhat hodnotit a vzdá to 🙂
Nebo jde také tancovat s prostorem jako takovým. Ono to může znít divně, ale jde to. Vlastně jde tancovat úplně se vším, včetně svých vlastních vnitřních démonů. Vyzvat je k tanci je rozhodně dost zajímavá zkušenost a může to být hodně emotivní. Pro mě je vždycky ten večer takový hudební trip, i když je to bez pomoci medicíny, tak ta hudba samotná, dech, ponoření se do rytmu a energie skupiny mě dokáže dostat do stavu změněného vědomí. Pár zajímavých zážitků už jsem při tom měl 🙂
Jak to probíhá
Ecstatic dance je něco mezi meditací a vědomou taneční party. Bez drog, bez alkoholu, beze slov a bez bot. To, že nemůžeme mluvit, nám pomůže dostat se hlouběji do sebe.
Ecstatic dance je sice free-form, takže nejsou žádné předepsané kroky, ale je zde určitá struktura, jak celé setkání probíhá. Předně se začíná a končí meditací. Na začátku se zaměříme na svůj dech, na to, že tohle bude teď posvátný vyhrazený čas pro nás samotné. Můžeme si najít nějaký záměr, který si chceme během večera protancovat, anebo jen být s plnou pozorností přítomní a zvědavou, otevřenou myslí si všímat všeho, co se v nás děje.
Samotný hudební set má 5 fází, které se mezi sebou postupně prolínají. Vychází to z Tance pěti rytmů, ale je to volnější. V první fázi je hudba relativně pomalá, vede nás k sobě. Rozhýbává nás, začínáme plynout. Postupně se přidávají silnější a výraznější rytmy, hudba se stává ohnivější. Až nakonec uprostřed graduje v transovém rytmu. Je to fáze největší energie, divokosti a extáze. Pak zase postupně zpomaluje, zjemňuje, až se dostane do meditativní, ambientní hudby, kdy si lehneme na zem v meditaci. Je to chvíle pro ohlédnutí se za tím, co se s námi vlastně stalo. Na konci je prostor pro krátké sdílení v kruhu a zakončení večera.
Pozvání
Přeji si, aby to v Liberci a okolí ožilo (a ono se to děje). Nechtěl jsem už dojíždět za podobně “šťavnatými” akcemi do Prahy, takže jsem velmi rád, že se podařilo přitáhnout Ecstatic dance sem. Ironií je, že časová náročnost spojená s přípravou a administrací je podobná, jako kdybych do té Prahy jel. Ale je také úplně jiný pocit, být jen účastník oproti tomu připravovat to.
Aktuálně je v Liberci tanec každé druhé úterý v tanečním studiu Aisha v paláci Koruna mezi Moskevskou a Pražskou. Pro přihlášení mi pošlete zprávu, třeba na mail david.votrubec zavináč gmail.com. A kdyby Liberec nevyhovoval, tak ve čtvrtek se tančí v Klokočí v komornějším formátu, kde akci organizuje úžasná Kasha. Na Facebooku je také veřejná skupina CONSCIOUS DANCE events in Liberec with Guy Barrington, kde jsou pozvánky na nadcházející taneční setkání. Tak se do ní můžete přihlásit, a přijít si pak zatančit.
Video na inspiraci
A ještě Spotify playlist na ukázku. Je to zvukový záznam jednoho tanečního setkání Ecstatic dance 25.1.2022 Liberec.