Jak být malířovou múzou

Lákalo vás někdy stát se malířovi múzou? Jaké to je a na co se vlastně připravit?

V zásadě je to dost jednoduché. Jedna ze zásadních věcí je uvolněnost. Pokud se modelka cítí v pohodě a je uvolněná, bude to znát i na výsledném díle. Platí to i naopak, pokud se bude cítit nesvá, nesmělá nebo ohrožená, tak to bude vidět. Řeč těla se nedá okecat a na zachycené figuře se to zákonitě objeví. Úkolem malíře je tedy připravit prostor a atmosféru tak, aby se modelka (nebo model) cítila dobře a bezpečně.

To, jestli bude modelka oblečená, napůl zahalená nebo nahá je na ní. Respektive je to na vzájemně domluvě, ideálně předem, aby nedošlo k nepříjemným nedorozuměním a pocitu nátlaku. Čím více je vidět, tím lépe (a nezáleží na postavě). Lidské tělo je krásné a inspirativní.

Pokud je modelka oblečená, tak není dobré mít tmavé oblečení, které pohlcuje stíny. Černá vypadá pořád jako černá, ať už je ve stínu nebo na světle. Je pak mnohem těžší správně vymodelovat objem. Takže pokud oblečení, tak světlé. Případně je dobré si vzít s sebou více šatů a na různé polohy je měnit.

Délka sezení je na domluvě. Na začátku bývají kratší polohy pro rozkreslení. Čas se pohybuje v řádu minut a můžou to být polohy lehce nepříjemné, ale vizuálně přitažlivé. V kratší poloze se to dá vydržet. Následující delší polohy bývají více pohodlné. V zásadě platí, že čím delší sezení, tím pohodlnější pozice musí být.

Celková doba sezení se pohybuje od 2 do 4 hodin. Na výtvarných školách mívají i celodenní polohy. Pořádají se skupinová kreslení i více osobní formát jeden na jednoho.

Ne každý malíř dokáže polohy sypat z rukávu a modelku do nich správně nasměřovat. Je to sice součást práce, ale je to “disciplína navíc”. Pokud se modelka umí sama správně posadit, je to obrovská výhoda! Například pokud předtím už někomu seděla nebo se nechala fotit. Zažil jsem modelky prkenné a ztuhlé, modelky ukecané, buclaté, vyzývavé, stydlivé. Někdo se stydí i v oblečení, a jen to, že se na něj někdo soustředěné dívá, je pro něj na hranici komfortní zóny. Pro jednoho mladíka to bylo dokonce jako terapie pro jeho sociální fóbii. Pro někoho jiného to je přirozené a hned první poloha je skvělá, ani není potřeba ji nějak upravovat. Co model, to jiná osobnost a jiný příběh.

Na YouTube je skvělý kanál Crocquis Café, který je možné využít jak pro inspiraci na polohy, tak pro trénování figury. Doporučuji si ho nakoukat a pár poloh si třeba vyzkoušet. Nebo si třeba donést nějaké vlastní propriety, třeba průsvitný šátek, oblíbenou sukni, ve které vypadáte skvěle, kytaru na brnkání,… možností je spousta. 

Na závěr jednu velmi důležitou věc. Pokud se domluvíte na sezení a víte, že nemůžete dorazit, dejte to včas vědět! Není nic horšího, než když se sejde v ateliéru skupina kreslířů a model se bez omluvy nedostaví. Je to neuctivé plýtvání jejich časem, který si na to vyhradili. Pokud nemůžu přijít, musím dát včas vědět. Sehnat náhradu na poslední chvíli je obtížné a ne vždy to je možné. 

Chcete-li si zkusit být modelem a třeba si pak výsledný obrázek odnést, napište mi na email david.votrubec@gmail.com nebo přes facebook Vnitřní krajiny.

Co dál číst?

Když už jsme u toho “jak na to”, tak doporučuji Jak se připravuje vernisáž. Nebo tvořit se dá ze všeho, jako inspiraci pro tvoření s dětmi. A téměř přesně před rokem vznikl obraz U bílých kamenů.

Aby vám nic neuniklo, můžete si přihlásit se k odběru novinek. Slibuji, že nebudu posílat žádný spam.

Dejte vědět svým přátelům, jaké pěkné obrázky jste našliShare on Facebook
Facebook
Share on Tumblr
Tumblr
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on Google+
Google+
Pin on Pinterest
Pinterest
Share on LinkedIn
Linkedin
Buffer this page
Buffer

2 thoughts on “Jak být malířovou múzou

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


CAPTCHA Image
Reload Image