Hodnota umění

Nedávno jsem měl rozhovor s jedním kolegou o hodnotě umění. Říkal něco v tom smyslu, že umění “nemá hodnotu”, protože ho člověk k životu nepotřebuje, protože ho nenasytí, neoblékne, nezaopatří… Jaká je tedy hodnota umění?

Městečko Signagi, Gruzie. Olej na dřevě, 33 * 60 cm. NA PRODEJ.

Pro mě osobně je význam umění v tom, že přináší krásu do života. Jsem přesvědčený, že umění člověka kultivuje, učí ho všímat si krásna kolem, nejen na obrazech, ale celkově. Většina inspirace pro obrazy je z krásných věcí okolo. Obrazy jsou začarované okamžiky v čase, ke kterým se člověk může opakovaně vracet. Jsou to koncentrované emoce přetavené do barvy. Hodnota umění je v tom, že se můžete podívat na zeď v obýváku, na které visí krásný obraz, a srdce se vám rozbuší radostí. Chcete se na něj dívat a kochat se. Vychutnáte si ty chvíle, znovu a znovu se vracíte ke kráse.

Život není jen o nasycení, obléknutí a zaopatření. Představte si svět bez umění – bez hudby, bez knih, bez filmů, bez obrazů. Umění nás obklopuje na každém kroku, ani si to neuvědomujeme. Není náhoda, že všechny vyspělé civilizace podporovaly umělce a zanechaly po sobě neuvěřitelná umělecká díla. I u „primitivních“ národů mělo umění nezastupitelnou funkci a bylo hlavním pojítkem příslušníků kmene nebo kulturního okruhu a nositelem tradice.

Předjaří, pohled na Ještěd. První plenér 2019.

Ale není to jen o krásnu. Některé obrazy jsou drásavé, až z nich naskakuje husí kůže. Ale i to je lidské. Jen částečně si dokážu představit, čím prochází malíř, když měsíce maluje obrazy plné utrpení a zmaru jako například Beksinski.

Zatiší s varnou konvicí. Aneb krása všedně banálních věcí. Olej na plátně. NA PRODEJ.

Jeden malíř, jehož jméno jsem bohužel zapomněl, řekl něco, co mi utkvělo na dlouho v paměti. “Obrazy jsou stroje na čas“. Člověk se musí zastavit, aby je namaloval. A divák se musí zastavit a vnímat, zpomalit, jinak si obraz nevychutná, ale jen kolem něho proletí. A to je podle mě velký přínos umění. Můžeme vystoupit z rutiny. Učí nás všímat si hezkých nebo zajímavých věcí. A postupně i věcí ošklivých, smutných, naší vlastní prchavosti…