7 kroků pro lepší malbu v plenéru

Před pár dny jsem se vrátil z malířské výpravy do Bretaně. To samo o sobě asi nikoho moc nezajímá, takže namísto chlubení se bych se rád podělil o to, co jsem se tam naučil.

Malovali jsme prakticky každý den venku po dobu 14 dnů, za jakéhokoliv počasí. Bylo nás celkem 6 malířů, přes den jsme se vždycky rozprchli po útesech a večer jsme se sešli se svými úlovky. Navzájem jsme si je hodnotili, kritizovali a dávali si zpětnou vazbu. To bylo velmi přínosné, taková upřímná konstruktivní kritika pomáhá růst (více o tom v článku 7 zvyků úspěšných malířů). Navzájem jsme si na obrazech hledali silná a slabá místa a radili si, co na obraze změnit, aby lépe fungoval. Byl to takový dlouhý a intenzivní workshop bez pevné organizace. S nově načerpanou inspirací ze zpětné vazby jsme pak vyráželi další den znovu do plenéru uplatnit nové tipy.

Pokud rádi malujete nebo vás láká malovat venku, ale nevíte, jak na to, tak čtěte dál. Během pobytu jsem se postupně dopracoval k těmto krokům, které mi pomáhaly lépe malovat. Nechci mluvit za ostatní účastníky, ale myslím, že dospěli k něčemu podobnému (že jo, Adame 🙂).

Jednotlivé kroky nepřeskakujte, většinou to nedopadne moc dobře.

  1. Podmalba (volitelné)
  2. Kompoziční skicy
  3. Zachycení tvarů
  4. Zachycení stínů
  5. Barevnost a namíchání palety
  6. Malování
  7. Zpětná vazba

(Obrázky v článku jsou z první poloviny pobytu, kdy jsem ještě tápal, jak malovat. Pozdější jsou pak výrazně lepší, ale ty si nechávám na později.)

Pohled na útesy I

Podmalba (volitelné)

Doporučuje se nemalovat rovnou na bílé plátno, ale předem si ho podmalovat nějakou neutrální barvou, často to bývá okr. To, jakou barvu podkladu zvolíte, potom ovlivňuje celkové barevné vyznění obrazu. Jeho náladu a teplotu. Často jsem s sebou nosil 2-3 plátna s různými podklady, jedno teplé, jedno neutrální a jedno studené. Podle toho, co jsem se pak nakonec rozhodl malovat, jsem si vybral plátno s odpovídající podmalbou.

Ale jsou i jiné přístupy. Například Adam, který se specializuje na akvarely, nám ukazoval, jak si na papír připravuje gradient nebo jednotlivé sekce obrazu podmaluje lehce rozdílnou barvou. Přístupů je víc…

Kompoziční skicy

Osobně bych se bez skic neobešel. Pomáhají mi se přepnout se do malovací nálady a rozmyslet si, jak bude obraz orientovaný a co na něm vypíchnout jako nejdůležitější. Často mě během toho už napadají možné barevné kombinace a jejich celkové emoční vyznění. Samozřejmě, že jsem zkoušel i malovat rovnou na plátno bez hlubšího rozmyslu, ale až na řídké výjimky to nedopadlo moc dobře. Ostatně, o důležitosti skicování mluvil už Standa Kroupa na kurzu krajinomalby.

Zachycení tvarů

Když mám malou skicu hotovou, přenesu ji na plátno ve větším rozlišení. Snažím se zachytit co nejrychleji hlavní obrysy. Pokud malujete u moře, tak je rychlost zachycení klíčová, příliv a odliv totiž změní úplně všechno 🙂 Není nutné vykreslovat všechno přesně, spíše je důležité zachytit charakter zobrazovaného předmětu. U skal jejich drsnost, mohutnost a “skalnatost”, u stromů zase jejich “stromovitost” atd. Tvary by měly být uvěřitelné a odpovídat realitě, jinak to nejspíš bude vypadat divně (pokud se ovšem nejmenujete Picasso).

Zachycení stínů

Stíny se ukázaly jako kritická a svízelná část. Během malování v plenéru se vám posouvá slunce rychleji než obvykle, mraky se hromadí, kde nemají nebo naopak mizí. Často se stane, že začneme se sluncem v zádech a skončíme v protisvětle. Je důležité si rychle vytmavit plochy, které chceme, aby zůstaly tmavé, stačí třeba lehce vyšrafovat tužkou. Zkrátka musíme si stín chytit na místě, aby nám neutekl. A to je sakra těžké a dost často se to nepovede… Chce to cvik.

Rychlá skica přístavu, zkouším rozmývat fixy

Barevnost a namíchání palety

Teprve teď, když mám na plátně rozvržené tvary a stíny, se můžu začít zabývat barvami. Ono se nám totiž během skicovaní posunulo slunce a mraky 🙂 Zvolím si 3 hlavní barvy, které chci na obraze kombinovat, a na nich potom stavím svoji paletu. Velmi se hodí mít základní odstíny jak v teplé, tak ve studené variantě a použít oboje. Obraz nikdy není jen ve studených nebo jen v teplých barvách, stejně jako svět kolem nás. Namíchám si také několik lomených tónů smíchaných ze zvolených barev v různém poměru. Tímto způsobem mám na paletě vesměs příbuzné barvy, které spolu ladí, a navíc jsou ještě sladěné podmalbou.

Malování

Jo, konečně jsme se dostali k tomu vytouženému malování. Pane bože, to to ale trvalo, teď musím spěchat… Tak to prosím ne, spěch malování nikdy neprospívá. Během malování v plenéru jsme se shodli, že je to pro nás až meditační záležitost. Často dlouhé desítky minut nikdo nepromluvil, pod námi šumělo moře, vlny se tříštily a jejich zvuk nám čistil mysl. (Někdy tedy děsivě fičelo, občas pršelo, byla zima, moře bouřilo a pak to mělo náladu opačnou, ale i tím to bylo zajímavé).

Z vlastní zkušenosti můžu říct, že je velký rozdíl, když začnete malovat hned, jak si sednete na místo, a když se nejdříve hezky “uměkčíte”, místo si nakoukáte, uděláte si pár skic a teprve poté začnete malovat. Možná ten rozdíl neuvidíte hned na prvním obraze, ale nastřádané úsilí a píle se dříve nebo později projeví. K tomu jak “správně malovat” se ale vlastně ani neumím vyjádřit, protože to sám nevím. Přístupů a stylů je hodně. Nicméně mi došla jedna věc: pokud máte správně tonalitu a stíny, pokud jsou správně tvary a perspektiva, tak si pak můžete hrát s barvami, jak chcete a bude to dobré. Nebe klidně může být žluté a moře červené, pokud to vytváří příjemný, harmonický celek. Myslím, že naši skupinu v tomhle ohledu ovlivnila návštěva muzea v Pont Avenu a následné každodenní listování zakoupenými knihami. Já jsem se jejich barevností inspiroval a výsledek mě příjemně překvapil.

Zpětná vazba

Tohle je strašně důležitá věc. Každý večer, když jsme si donesli svoje obrazové úlovky domů, jsme si je pak kolektivně hodnotili a kritizovali. Byly to velmi cenné lekce. S tím se nějaké facebookové lajky a komentáře nemůžou srovnat. Pravda, ne vždy je příjemné slyšet, že bych měl předělat celou spodní polovinu obrazu, ale je to ku prospěchu věci. Navíc, když vaše dílo dostává soustředěnou pozornost zkušených malířů, tak je to lichotivé 🙂

Perličky na závěr

Malování na útesech ve větru, který kácí stojany – splněno. Měl jsem na sobě snad všechno oblečení a stejně mi byla zima.

Zašpiněná bunda, mikina i kalhoty od olejových barev – splněno.

Obraz prodaný přímo v místě malování – splněno.

Neplánovaný noční průjezd centrem Paříže – famózní, takový hustý provoz jsem fakt nečekal. Zatím můj nejsilnější zážitek za volantem 🙂

Mějte se krásně a malujte s radostí, ať se z toho nestane dřina 🙂

Pohled na útesy II

Aby vám nic neuniklo, můžete si přihlásit se k odběru novinek. Slibuji, že nebudu posílat žádný spam.

Co dál číst?

Moje osobní zážitky z malování v Bretani.

Prodloužený malířský víkend v Krakově a návštěva muzea Beksinského. Nebo článek o tom, jak se prezentovat.

A doporučuji i článek od malíře Václava Kováře o Bretani.

Dejte vědět svým přátelům, jaké pěkné obrázky jste našliShare on Facebook
Facebook
Share on Tumblr
Tumblr
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on Google+
Google+
Pin on Pinterest
Pinterest
Share on LinkedIn
Linkedin
Buffer this page
Buffer

8 thoughts on “7 kroků pro lepší malbu v plenéru

    1. Tak to mě těší 🙂
      Je to tak, postupně sem dávám věci, které jsem se naučil. Pomáhá mi to si utřídit myšlenky a lépe si to zapamatovat.

Napsat komentář: Pepa Vaníček Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


CAPTCHA Image
Reload Image