Krásná Venuše

Každý večer se dívám z okna a pokud nejsou mraky, tak je Venuše přímo před mým oknem nízko nad obzorem. Je krásná a rád se na ni dívám. I Ondra je ze západů slunce nadšený a často si chce ještě před spaním udělat náčrt, aby mohl další den podle něj malovat. Většinou si na to pak ale už nevzpomene a já mu ani nedovolím před spaním ještě něco kreslit, to by to uspávání trvalo moc dlouho 🙂

Obraz je inspirovaný oblohou ze seriálu Ronja, dcera loupežníka. Jejich zpracování oblohy je parádní. Aktuálně to je jeden z mých vzorů, jak malovat oblohu. Jejich měkké pastelové odstíny, zjednodušení a zachycení nálady je mistrovské.

Večerní oblohy v létě mám dost rád. Jsou barevné, trvají dlouho a můžu si je vychutnávat venku. Například nedávné zatmění Měsíce bylo parádní. Vyrazil jsem s dětmi ven na noční piknik a sledovali jsme načervenalý Měsíc až do 23 hodin. Ondra přitom kreslil “koníka při zatmění Měsíce” a já mu na to svítil mobilem, Anežka napůl spala. Při tom jsme vymýšleli příběhy o tom, proč se Měsíc najednou začal červenat. Jasně, že jsem jim předtím řekl, že to je vlastně světlo z červánků, ale chtěl jsem zjistit, jaké příběhy nás napadnou, když nebudeme používat žádné vědecké poznatky. Přišli jsme na to, že Měsíc se červená protože se stydí, druhá možnost je, že na něm vypukla válka a všichni Měsíčané se pobili a Měsíc je rudý z jejich krve. Dokonce jsme i viděli kosmickou loď, na které jich část uprchla (bylo to světýlko letadla).

Mám ještě jeden obraz oblohy malovaný podle Ronji. Zkoušel jsem na něm kombinaci akrylu a oleje. Spodní vrstva je akryl, vrchní je olejem pro jemnější barvy a přechody. Výsledný efekt se mi dost líbí, navíc to rychleji zasychá, protože olej není v takové vrstvě. Jak se vám líbí?

Na závěr by nemělo chybět něco příjemného na poslech. Je to dvouhodinová (!) hudební koláž od Death on the Balcony. Dobře se to poslouchá třeba právě jako hudební kulisa k malovaní nebo večerním procházkám na pozorování oblohy.