Nedávno jsem četl knihu Hluboká práce od Cala Newporta a teď mám od něj rozečtenou druhou s názvem Buďte tak dobří, že vás nepřehlédnou. Co to má společného s kreslením? V obou knihách autor zdůrazňuje, že abyste byli v něčem fakt dobří, tak tomu musíte věnovat dlouhé úseky hluboké pozornosti a pravidelně cvičit a zlepšovat se. Dává příklady profesionálních muzikantů, kteří každý den cvičí obtížné skladby v rychlejším a rychlejším tempu. Procvičují řemeslnou stránku věci, procvičují prstoklad a techniku. A díky tomu jsou pak skvělí. Nadšení samo o sobě nestačí, je potřeba pracovat pravidelně a být vytrvalý.
Při kreslení a malování se člověk musí hodně soustředit a ponořit se do toho. V podstatě se jedná o druh hluboké práce, která je dnes díky neustálým vyrušovadlům, jako je Facebook a podobně, čím dál vzácnější dovedností. Ale bez hlubokého soustředění není možné dělat pokroky, budete jen klouzat po povrchu a váš pokrok bude pomalý. Takže stejně jako v práci, i u malování platí, že je dobré se odpojit od vnějšího světa a ponořit se do toho. Pak to jde mnohem líp.
Pro srovnání přidávám svoje pokroky v kresbě za posledních několik let.
2009
2015/2016
Mám více času na kreslení a začínám hodně kreslit podle videí na Crocquis Café nebo lidi na ulici a v MHD. Případně děti doma a občas příbuzné. Kreslím ještě hodně zápěstím a pouze na malý formát, velký nestíhám. Postavy jsou často “drátěné”.
Typická “drátěná postava” z té doby. Kresbu začínám většinou hrubým šrafováním, abych rychle vystihl hmotu figury. Pohyb vychází ze zápěstí, takže není možné udělat dlouhou čáru jistě a přitom rychle. Kreslím nejčastěji na formát A5, občas i menší, hlavně v MHD.
Další drátěná postava, cvičení podle Crocquis Café. Nakresleno za 1 minutu. Takových minutových rychlokreseb dělám mraky a pomalu se zlepšuji.
Jeden z povedenějších obrazů za rok 2016, vzpomínka na městečko Shinagi v Gruzii (Eliško, díky za tip).
2017
Ještě tomu něco chybí, že? Schválně sem dávám tuhle nepovedeninu. Proporce jsou správně, ale nějak to nemá štávu.
Tady už je ruka mnohem uvolněnější, vidíte to? Taky asi hrálo roli to, že jsem kreslil v hospodě, tak jsem byl tak nějak uvolněnější než obvykle 🙂
A tady už je znát nové držení tužky. Kresba je více sekaná a hranatá, učím se být stručný a výstižný.
2018
Mám pocit, že se něco začíná lámat a že mi kreslení jde líp. Při kresbě pohyb vychází z ramene, změnil jsem způsob držení tužky. Zkouším experimentovat s barvami, začínám být více rozvolněný. Zároveň cítím, že věcí, které neumím, je najednou nějak mnohem víc. Nebo si spíše více uvědomuji, co všechno ještě neumím, třeba malovat jako Picasso 🙂 Není to tolik o talentu, jako o tom si to prostě odpracovat. Neexistují žádné zkratky, jde jen o to dělat to intenzivně.
PS: O hluboké práci jsem měl nedávno přednášku v rámci Topmonks café. Slajdy jsou k dispozici tady: https://uloz.to/!slpX81zmu7LO/hlubokaprace-zip.
Co dál číst?
Třeba tipy od malířky Louise Corke i s doprovodným videem, kde jsou vidět její obrazy. Nebo 7 zvyků úspěšných malířů. Pokud rádi cestujete, tak si můžete přečíst o malířské výpravě do Krakova.
2 thoughts on “Pokroky v kresbě”