Venku zuří jaro a šeříky tak omamně voní! Sice mám letos pyl úplně všude, ale konečně je teplo a voňavo. Zdá se mi to, nebo je každý rok zima delší a tmavší? Teplé jaro si užívám. Myslím, že si ho zasloužím 🙂

Během malování cítím svoji vlastní omezenost, jak časovou tak výrazovou. Chci si dát čas vyhrazený jen na studium, potřebuji se naučit jak správně míchat a kombinovat barvy, jak si připravit paletu. Jak do obrazu vnést napětí a uvolnění, jak vést divákovo oko, zkrátka jak postavit kompozici. Naučit se řemeslo, ale nesklouznout do perfekcionismu. Prohlížím si obrazy velkých malířů, koukám na dokumenty o jejich životě a díle a nasávám to do sebe. Těžko to skloubit s civilním zaměstnáním. Tím si nechci stěžovat, ale prostě to tak je.

Malováno akrylem na dřevo, rozměry 28 * 31 cm. Během malování jsem poslouchal T2, viz dole. Tentokrát maluji na zemi na igelitu, který tu zbyl po odpoledním malování s dětmi.

T2 – No More White Horses

Hudební skvost ze 70. let, velká koncentrace hudebních nápadů a proměn. Má to štávu. A obraz na obale je pěkný psycho 🙂 Líbí se mi, vypadá to trochu jako kulisa z divadla nebo z loutkového filmu.