Sharon jsem potkal při kreslení jednoho zpustlého domu v Liberci. Dali jsme se do řeči a domluvili se na společném kreslení a následné výměně obrázků. Přijel jsem za ní do Prahy a šli jsme do jedné zapadlé čajovny v centru. Klidné útočiště v rušném městě. Stihli jsme ale jen jeden obrázek, protože jsem pak musel stihnout bus zpátky …

Bylo pro mě zajímavé sedět pro jednou v pozici portrétovaného. Je to svým způsobem výzva 🙂 Takže díky všem kdo mi kdy seděli modelem 🙂

A hráli nám k tomu hudbu od Paco de Lucia